Vzpomínková místa

Micka

2023 – 2026

Píďa

Šuplík

Šuplík byl klidný a zvědavý had, který rád vylézal na teplý kámen pod lampou. Nikdy nikoho nekousl, jen jazykem zkoumal svět kolem sebe. Při svlékání kůže jsme ho pozorovali jako malý zázrak. Byl to tichý společník dlouhých večerů a nikdy na něj nezapomeneme.

Křupka

Křupka byla malá zrzavá koulička, která poznala šustění pytlíku se salátem na sto honů. Každé ráno nás vítala hlasitým pískáním a nejraději se schovávala v tunelu z krabice. Byla drobná, ale měla obrovské srdce a klidně nám usnula v dlani.

Fantom

Fantom byl hrdý hnědák s bílou lysinou a nezdolnou povahou. Na louce u lesa nejraději cválal podél potoka a po každém jablku si říkal o pohlazení. Děti ho měly rády a on je nosil s trpělivostí starého pána. Jeho zaržání ze stáje nikdy nezapomeneme.

Micka

2021 –

Micka se objevila jednoho deštivého večera na zápraží a už se nikdy neodstěhovala. Byla to elegantní šedá dáma, která vládla celému bytu. Milovala sluneční paprsky na parapetu, tichý večerní předení na klíně a honění stínů po zdi. Její zelené oči nás poznaly vždycky, i po dlouhém dni.

Baryk

2011 – 2024

Baryk k nám přišel z útulku jako malé štěně s jedním ušpiněným uchem. Miloval dlouhé procházky podél řeky, aportování tenisáků a spaní pod stolem. Každé ráno nás budil olizováním nosu a večer čekal u dveří. Byl to náš nejvěrnější parťák a v srdci zůstane navždy.

Pakuň

Martin

2024 – 2026

Byl výjimečnný

Fanda

2010 – 2024

Bára

2014 – 2025

Tichá dáma, která spala na kartotéce a hlídala nám papíry.

Boby

2016 – 2025

Boby miloval děti a děti milovaly Bobyho. Na dnech otevřených dveří byl hvězdou.

Rex

2012 – 2026

Věrný parťák na každou cestu. K nám přišel po smrti svého pána a čekal, až si ho někdo vybere. Dočkal se u nás — domovem se mu stal útulek.

Ňufík

2011 – 2024

Ňufík k nám přišel z odchytu v roce 2013 — vyplašený, hubený a přesvědčený, že každá natažená ruka znamená ránu. Trvalo půl roku, než si nechal nasadit obojek, aniž by couvl. Zůstal u nás jedenáct let. Zájemci chodili, ale vždycky si nakonec vybrali psa mladšího nebo menšího. Zdálo se, že mu to nevadí — z útulku si udělal domov, hlídal každý příchod a znal jménem všechny dobrovolníky. Odešel v klidu, na svém pelíšku v kanceláři.